Archív rubrik: Čtyřkolky
Access Max 700 EFI 4×4 – Krátký test
Na Chorvatskou expedici nám firma ASP Group ochotně zapůjčila novinku na trhu čtyřkolek a to stroj Access Max 700 EFI 4×4. I přesto, že se domníváme, že pro nějaký sofistikovaný test stroje je třeba najetí pár tisíc kilometrů (pak lze teprve uspokojivě hodnotit kvalitu atd.) Vám přinášíme krátký test a naši zkušenost s touto čtyřkolkou. Každá recenze je subjektivní a tudíž i na tuto recenzi nahlížejte čistě jako na pohled čtyřkolkářů, kteří na svých expedičních cestách sedlají různé stroje. Čtyřkolka opticky působí subtilním dojmem a její design hodně připomíná čtyřkolku Yamaha Grizzly a to zejména zpracováním přední masky. První dojmy z jízdy ty optické jen umocňují, protože čtyřkolka je drobná, lehká, dravá a v terénu velmi obratná. Zpracování působí kvalitně, všechno parádně lícuje, sedačka je z kvalitního materiálu a poskytuje dobrý komfort pro řidiče. Jízda se spolujezdcem je ale spíše nouzovým řešením, když už se dva směstnají na sedačku budou si v terénu překážet na nášlapu, který příliš místa neposkytuje. To ale platí pro terén, přesuny po silnici či nějaké té polní cestě nebudou ve dvou lidech znamenat větší problém. Líbí se nám zpracování předních světlometů, které jsou kulaté dvojité projektorové s duálními čočkami a tudíž nemají velkou plochu a nebudou náchylné na rozbití od větví či odletujích kamenů. I přes minimalistický design světlomety svítí velmi dobře. Čtyřkolka je také vybavena LED světly pro denní svícení (ty zapůjčený stroj neměl jelikož měl demontovánu část předního rámu kvůli montáži pásů), LED zadními světly a LED bliknami což znamená menší zátež pro baterii a zároveň výbornou svítivost.
Řízení:
Řízení čtyřkolky jde krásně zlehka a v rámci Chorvatské expedice, kdy stroj většinu času sedlala křehká žena dokázal, že posilovače není třeba (na to má jistě vliv nízká hmotnost čtyřkolky ale i dobře zvolené obutí). V členitém terénu i při prudších sjezdech se čtyřkolka ovládá velmi lehce stroj výborně drží stopu a jeho vedení terénem je tedy hračkou i pro méně zkušeného řidiče.
-
Stroj měl při převzetí najeto 200 km a při přebírání byla znatelná menší vůle v čepech řízení (stroj ale prvních 200 km absolvoval na pásech a to nejen na sněhu což v kombinaci s tím, že jde o předváděčku vůli vysvětluje).
Podvozek:
Čtyřkolka nás mile překvapila světlou výškou, která umožnila překonávat kamenité pasáže bez jakéhokoliv kontaktu s kameny atp. Určitý vliv na světlou výšku má i nastavení tlumičů, které byly dle našeho názoru na testovacím stroji nastaveny hodně do tvrda to mělo za následek poměrně skákavý pocit z jízdy po kamení. Tlumiče ale nabízí 5 poloh nastavení a tak bychom si je při delším užívání určitě vyzkoušeli přenastavit dle váhy řidiče. Stabilita stroje je výborná boční náklony prudké výjezdy či sjezdy vše bez jakýchkoliv potíží. Čtyřkolka nabízí velmi stabilní pocit pro řidiče.
-
Při testu se nám podařilo vytřást matky u obou zadních stabilizátorů (chorvatské cesty jsou skutečně kamenité). Matic se nám podařilo vytřást více povolil i plechový kryt výfuku a jeden šroub na plotně naviáku.
Brzdy:
Brzdy výborné. Vzhledem k tomu, že jsou kotouče na všech čtyřech kolech brzdí čtyřkolka skutečně dobře. Vlastní brždění není tak ostré jako například u stroje AC 700, který jsme testovali v minulosti ale to vidíme spíše jako výhodu protože lze brždění regulovat plynuleji což zejména na sypkých a kluzkých podkladech usnadňuje řízení a řešení krizových situací :D. Motorová brzda funguje také bezchybně a stroj brzdí motorem velmi účinně (opět hodně pomáhá malá hmotnost čtyřkolky) takže ani na poměrně sypkém sjezdu nenastává blokace kol a následné sunutí skluzem.
Motor a variátor:
Motor a variátor má skutečně ostrý a rychlý nástup. Čtyřkolka je až neuvěřitelně dravá a z variátoru jsme měli skoro on/off pocit :D. Nezkušeného řidiče může takhle ostré dávkování výkonu až zaskočit a to zejména v teréních pasážích, kde stačí zavadit o plyn a stroj vystřelí kupředu. Projev motoru i variátoru je tedy vyloženě sportovní a lze ho přirovnat k projevu Suzuki KQ se všemi jeho výhodami i nevýhodami. Není žádný problém postavit stroj na zadní ale taky není žádný problém zabrat za kámen dát si více plynu a poslat čtyřkolku na zadní/bok atp.. V rámci expedice ale čtyřkolku sedlala slečna a i na takto ostrý projev si po čase v lehkém terénu zvykla. Startování a to i v teplotách hluboko pod bodem mrazu výborné stroj chytá na první škrtnutí.
Převodovka 4×4:
Připínání předního náhonu po celou dobu fungovalo výborně i když chorvatský terén neposkytoval tolik příležitostí jej využít pár jich bylo. Co nás překvapilo byla mírně delší prodleva v připnutí to je ale věcí zvyku a pokud bude fungovat bezchybně je to spíše vlastnost. Řazení fungovalo bez problémů vyjma jednoho okamžiku, kdy bylo třeba zacouvat až do vykřížení čtyřkolky ve svahu a následné přeřazení ze zpátečky šlo hůře. S tím jsme se ale setkali i u řady jiných strojů a je to drobnost řešitelná poladěním táhel řazení.
Oplastování:
Oplastování čtyřkolky je kvalitně slícované. Plasty jsou náchylnější na poškrabání (lak) a působí křehkým dojmem. My jsme ale čtyřkolku testovali za teplého počasí u moře a tudíž nejsme schopni tvrdost plastů nijak hodnotit.
Ostatní:
-
Víčko nádrže je poněkud utopené v zavíracím kastlíku na vršku nádrže a manipulace s ním je trošku obtížná. Při tankování nás překvapil velký tlak, který byl při sundání víčka v nádrži.
-
Přístrojová deska má docela příkrý sklon. V ostrém sluníčku je pak hůře čitelná například ukazatel připnutí předního náhonu je pak hůře vidět.
-
Mírně jsme bojovali s řazením na levé straně . Je to ale čistě otázkou zvyku protože když čtyřkolku sedlal řidič který neměl žádný návyk tak nějaký problém nezaznamenal.
Shrnutí:
Čtyřkolka na nás udělala dobrý dojem. Vzhledem k jejímu projevu bychom ji zařadili spíše do roviny hobby čtyřkolek pro sportovně rekreační užití. Výkon motoru v kombinaci s obratností a lehkostí stroje z něj činí zajímavou volbu pro všechny uživatele, kteří nechtějí stroj čistě na práci ale spíše na volnočasové aktivity výlety po okolí či sportovnější vyžití na 4×4 stroji. Celkově se nám toto první krátké seznámení se strojem líbilo. Na nějaké sofistikovanější hodnocení tedy doporučení či nedoporučení jsme na čtyřkolce nenajeli dostatek kilometrů.
Dlouhodobý test SMC Jumbo 720 – Hodnocení
Uplynula nějaká doba od našeho prvního vyhodnocení dlouhodobého testu expedičního stroje SMC Jumbo 720R. Stroj od té doby najel spolusty dalších kilometrů v terénu (aktuálně 4500) a absolvoval řadu expedičních cest a tuzemských akcí. Z těch hlavních lze vyjmenovat Expedice Romania II a Romania III, Expedici Slovinsko, Expedici Chorvatsko, Mikulášský orientační závod a další. Opět se tedy vracíme s dalšími informacemi a zkušenostmi s jeho dlouhodobým užíváním. Podrobný test jednotlivých parametrů čtyřkolky jsme Vám přinesli v předchozí recenzi a tak tentokrát přikládáme spíše obecné zhodnocení a závěry. Netradičně začneme závěrem a shrneme, že čtykolka se nám velmi osvědčila a bez obav ji označíme jako ideální cestovatelský stroj, je výborně ovladatelná nechybí jí výkon ani v těžším terénu a poskytuje dostatek pohodlí pro řidiče i na delších cestách. Čtyřkolka je kvalitně zpracovaná a ani při delším užívání nevznikají nějaké četnější poruchy či problémy s jejím provozem.
Jak testujeme:
Z důvodu posouzení objektivity testu je třeba uvést, jakou péči stroji poskytujeme protože je zcela jistě rozdíl zda se po každé projížďce stráví několik hodin dotahováním šroubů promazáváním a kontrolou a servisem. Z tohoto pohledu jsme uživatel „čuně“ a čtyřkolku prostě jen užíváme což zcela jistě klade vyšší nároky na jeho kvalitu. Probíhá to tedy tak, že se absolvuje nějaká akce, expedice či projížďka a po návratu se stroj zhruba umyje a odstaví do další akce. V případě, že je na řadě servisní interval stroj přistavíme na servis. Na vlastních akcích a expedicích pak stroj běžně užíváme tzn. jezdíme totéž co ostatní a když je třeba, stroj absolvuje extrémní bahenní úseky či brody ale i krkolomné výjezdy či průjezdy zarostlými úseky. Na druhou stranu za běžné užívání nepovažujeme situace, kdy se vyjede dva kilometry za dům tam se najde nejhlubší louže tak, aby tam čtyřkolka zapadla pokud možno po nosič a dvě hodiny se na ní rumpluje. Tímto způsobem se asi zničí každý stroj (toho jsme svědky na řadě tuzemských akcí) a my ani v rámci testu čtyřkolku takto neužíváme. Pokud tedy naše doporučení posuzujete optikou loužového specialisty nebude pro Vás dostatečně objektivní. Naopak pro ty z Vás, kteří chcete stroj užívat na cestách s tím, že pokud nějaký extrémní úsek přijde je třeba jej překonat pak vězte, že i takové situace má expediční Jumbo za sebou což ostatně naše deníky dokazují.
Poruchy a řešené problémy
Za celou dobu užívání čtyřkolky jsme kromě běžného servisu (výměny oleje atp.) řešili pouze uklepaný držák výfuku (to je zcela jistě daň za stovky kilometrů po kamenitých cestách v Rumunsku) a výměnu regulátoru napětí. Po najetí 4000 km pak byla nutná vyměněna přední brzdových destiček.
Kvalita:
Dost často se setkáváme s tvrzením, že jsou taiwanské a čínské čtyřkolky méně kvalitní než ty japonské americké a jiné. Jumbo je jedním z důkazů toho, že jde v dnešní době již skutečně o ničím neopodstatněný předsudek jelikož se nám na řadě expedic ukázalo (stejně jako u jiného taiwanského stroje testovaného v minulosti), že zatímco stroje renomovaných značek servisovaly, Jumba expedici odjela bez sebemenších potíží. To neznamená, že by se jiné stroje porouchávaly více ale spíše to, že je jedno o jaký jde stroj protože v těžkém terénu se porouchá cokoliv. Z tohoto pohledu pak není čínský či taiwanský stroj od proveřeného dovozce nějakým větším rizikem a určitě pak není pravda, že se s ním nedá podnikat totéž co stím „značkovým“, naopak leckdy je spolehlivost možná i vyšší což řada našich akcí dokazuje.
Zimní expedice například podrobila Jumbo velmi náročnému testu, kdy stroj přes noc zapadal 40 centimetry sněhu, aby jsme jej ráno ometli a vzápětí absolvovali ve dvou lidech zhruba 40 kilometrů dlouhou cestu neprojetým hlubokým sněhem tím nejnáročnějším Rumunským terénem. I tam stroj cestu zvládl bez sebemenšího zaváhání.
Servisní podpora:
Jedním z důležitých faktorů, který by měl při výběru stroje hrát určitou roli je i pokrytí servisní sítí a kvalita servisu obecně. Servis totiž nepotřebujete jen v případě prohlídky či vyjímečné poruchy ale i v případech, kdy někde něco utrhnete, ulomíte vykutálíte atp. Servis firmy Journeyman pak lze směle prohlásit za špičkový. Vždy jsme převzali stroj po skutečně kvalitní prohlídce a tedy nám byly dotaženy opraveny i věci na, které jsme vůbec neupozorňovali a stroj byl k dalším akcím připraven skutečně výborně. Ochotný personál Vám pak vždy vyjde vstříc i při konzultacích různých úprav či vylepšení. Další co musíme ocenit je režim, kdy lze po dohodě s personálem stroj přivézt či odvézt na servis i v mimo pracovní doby a pro předání využít bezpečnostní službu, to nám pracujícím v řadě případů výrazně usnadnilo předání i převzetí stroje. Profesionální a lidský přístup firmy Journeyman je pak tedy další faktor, který ze čtyřkolky SMC Jumbo 720 R činí dobrou volbu pro každého čtyřkolkáře.
Technika:
Jak výše uvádíme technické vlastnosti stroje jsme již popsali ale po nějakém čase musíme zmínit spotřebu. Na počátku jsme se domnívali, že spotřeba bude vlivem karburátorové verze vyšší než u strojů s přímým vstřikováním paliva ale jak se ukázalo opak je pravdou a tak na řadě akcí ostatním strojům došlo palivo zatímco Jumbo mělo ještě rezervu. Jistý vliv na to pak má samozdřejmě styl jízdy, velikost nádrže atd. zde tedy uvádíme tedy čistě proto, že se nám teorie o vyšší spotřebě nepotvrdila. Spolehlivost karburátoru a jeho snadná oprava pak na expedičních cestách představuje spíše výhodu.
Čím tedy hodnocení uzavřeme ? Je to vcelku jasné, tento stroj Vám i po dalších expedičních dobrodružstvích na něm strávených vřele doporučujeme.
Leoš Machát – Pár zkušeností se Suzuki KQ 750
Informace k této čtyřkolce vám sdělím formou jejího dlouhodnobého uživatele s mými subjektivními pocity, klady i zápory. Tímto třeba pomůžu s výběrem 4kolky pro budoucího majitele, nebo se i stávající majitel dozví něco nového. Mám na této 4kolce najeto cca 11.000 km asi za 2 roky. Celkem na čtyřkolkách za cca 7 let zhruba 30.000 km.
Nejprve trochu historie:
Firma Suzuki jako první na světě vyrobila čtyřkolové vozítko (čtyřkolku) bylo to v roce 1983 a jednalo se o památný stroj Suzuki LT-125 . První Suzuki s označením KingQuad se začala vyrábět v roce 1991 o obsahu 250 ccm a systémem 4×4. Vzhled KingQuada jak ho známe dnes se vyrábí od roku 2005 s obsahem 700ccm později 750 ccm. Tento model byl oceněn řadou ocenění například i tuzemským ATV roku. Současný KingQuad se vyrábí s obsahem válce 400,500,750 ccm
Technická data KQ 750:
Rozměry: d-š-v 214 x 125 x 124 cm
Pohotovostní hmotnost : 304kg
Palivová nádrž : 17,5 L spotřeba 10-12 L /100 km
Motor: 4-taktní vodou chlazený jednoválec 722 ccm el.starter + ruční startování táhlem.
Podvozek: vypínatelný systém 4×4 s přední el.uzávěrkou diferenciálu. Nezávislé zavěšení všech kol.
Řízení a pneumatiky:
KingQuad se v současné době prodává bez i s elektrickým posilovačem. Já mám starší model bez posilovače. Při obutí standardních pneumatik 25×8 R12 a vzadu 25×10 R12 je řízení lehké a rázy do řídítek od terénních nerovností minimální. Jenže skoro nikdo nezůstane u tohoto miniaturního rozměru kol. Po sjetí nevhodných pneumatik Dunlop s opravdu jemným a nevhodným vzorkem , skoro každý vyhodí úzké tzv. plecháče (dnes jsou z hliníku) a obeje pořádné liťáky a pořádné pneumatiky většinou rozměr 26×10 R12 a zadek 23×12 R12. Čtyřkolka pak vypadá pořádně a zvládne i pořádné bahýnko. Jenže co se to stalo s řízením, chce to při otáčení a při manévrech na malé ploše a zejména při malé rychlosti více síly, a pokud se koupí liťáky s velkým ET rozšířením, nebo pokud dá někdo podložky začnou být nepříjemné i silné rázy do řídítek při svižném přejezdu velkých nerovností. Já mám ET -47 ! Prostě ta větší páka je znát a široká kola chtějí více přemáhaní k zatočení. Při běžné jízdě je to v pohodě, čtyřkolka je díky větší šířce i stabilnější a taky lépe vypadá , ale v terénu je pro lepší řízení po této změně kol a pneu potřeba tlumič řízení. Pokud nehodláte investovat do tlumiče řízení (cena od 3.500 kč), tak to ani nerozšiřujte. Ideální je tlumič s nastavením poloh síly odporu. Já ho koupil a věřte, že rozdíl byl obrovský. Škoda, že jsem ho tenkrát nekoupil před Rumunskem, tam jsem měl ruce vytahané od rázů do kol v extrémním terénu. Musel jsem velice pevně držet řídítka, aby mi je výmol nevytrhl z ruky. Samozřejmě, kdo má nebo koupí KingQuada s posilovačem, tak může rovnou obouvat pořádné balóny. Ale pozor já mám rozměr 26x10R12 a vzadu 26×12 R12 a vzhledem k velkému rozšíření 4kolky mi kolo dost nadbíhá a je už na hraně snesitelnosti rozměru pneu. Větší se tam už prostě nevejde. Pokud nezačnete obrušovat a odstraňovat plasty .
Podvozek a 4×4:
Podvozek je takový průměr u tzv lepších 4kolek, nefiltruje nerovnosti jako třeba Polaris (dle mě asi nejlepší podvozek), ale tělo vám nevytřese. Zlepšit podvozek by to ale v budoucnu chtělo. Laik však bude unešen pokud nepoznal nic lepšího. 4×4 se zapíná standartě na řidítkách, redukce taktéž. Opět musím zavzpomínat na Polárku, tam to bylo vymakané víc, zapínalo si to samo takže i při plném uzavření 4×4 jsem v pohodě zatáčel a nic neřešil. Tady u KingQuada, když zapnu 4×4 a zamknu dif, tak je vše natvrdo a jede pouze rovně i kdybych chtěl zatočit tak mě prostě nepůstí. Se přiřazením tzv. 3×4 (bez uzamknutí předku) je to již celkem v pohodě. Na toto jsem si po přechodu z Polarisa dodnes nezvykl. A taky mi někdy doma na Greenu chybí Turf (odpojení zadního difu) ale to má jen Polaris X2 a Touring. Sepnutí 4×4 a redukce se při aktivaci zobrazí na displeji. Nesmím zapomenout na redukci , která ale nechybí snad u žádného pracanta. Výška podvozku je standartní plně vyhovující i pro extrémní přejezdy. Mám nastaveno ne nejměkčí pružení, i ve dvou to nesedí na zadku, takže tlumiče nemusím přitahovat ani když jedeme dva. U sedmistovek bylo pružení trochu jíné, měkčí a tam časem nastal problém, že to sedělo moc u země. Dají se ale koupit podložky, které se vloží do pružiny tlumiče a 4kolka se přizvedne. Stabilizátor je na zadní nápravě, který drží 4kolku při svižné jízdě na všech čtyřech. Jízda po asfaltu je v pohodě nevím co bych vytknul, snad jen doporučuji vždy dobře vyvážit kola. Pak je to v pohodě i ve 120.
Brzdy:
Brzdy fungují normálně žádný problém nevidím . Nejsou jedovaté , to je asi v terénu dobře. Nožní je předek i zadek , pravá páčka je jen předek levá páčka jen zadek. Toto je úprava pro provoz na EU komunikacích firmou Dressel .Některý dovozce má brzdy trochu jinak.Předek jde zaaretovat a slouží jako ruční brzda. Já používám pouze přední brzdu a to né moc často motor prostě brzdí fakt hodně , takže jen někdy přibrzdím . ( první výměna předních destiček byla až v 10.000 km a to by ještě něco vydržely) zadní brzda je bubnová v olejové lázni, ta je nezničitelná a nemění se nikdy. Zadní buben je přímo na kardanu uprostřed 4kolky , takže nepřekáží u zadních kol a netrpí blátem a odletujícím kamením. Účinnost této brzdy je menší než kotouč ale na zadní kola v pohodě stačí.
Motor a variátor:
Zvukový projev motoru je u jednoválů asi nejlepší co jsem slyšel. Krásný hluboký ale i rozumě tichý zvuk. Výkon je takový jaký se očekává u jednoválce 750 ccm . Na běžne ježdění , a slušnou dynamiku i ve dvou úplně v pohodě stačí. Pro extrémní bahnění je znát absence druhého válce , ale z bahnění jsem už vyrostl a taky to lezlo do peněz . Startování klasika tlačítkem , nebo špagátem kdyby došla šťáva v baterce ( nejde roztlačit kvůli variátoru) Dodnes nechápu jak jednohrnek s tak velkým obsahem jde krásně nastartovat šňůrou. Loni po zimě kdy moje 4kolka stála 6 měsíců v garáži v mrazu chytla na jaře na brnknutí ! Variátor je perfektně vymyšený, rozjezd je od nízkých otáček, nečeká se na odstředivou spojku jako u jiných značek , po mírném přidání se hned rozjíždí.700 ccm je variátor malinko jiný, tam si drží vyšší otáčky při rozjezdu až pak se uklidní. U 750 variátor netrápí motor zbytečně vysokými otáčkami a například při běžné pohodové jizdě 80 km / hod si jen v klídku brumlá a nežere zbytečně kvůli velkým otáčkám. Proto mám dlouhodobou spotřebu 11L měřeno v Rumusku i Albánii.
Plasty a pohodlí:
Plasty jsou takové jaké se daly u Suzuki očekávat tedy měkké, lehce ohebné. Při mém užívání někdy dostaly mezi stromy takový průhyb, že jsem se s nimi loučil, ale vydržely v pohodě. V létě stojí 4kolka na dvoře na slunci, barva (červená) je stále stejna, není od slunce vybledlá a to ani černé plasty, které časem zbělávají. Motor je perfektně zakrytován, možná až moc, protože při kontrole oleje se musí demontoval část bočního oplastování. Tím trpí plastové uzávěry/nýty, které mám už dost zničené. Tady vidím problém, myslím, že mohly být vyrobeny z odolnějšího materiálu. Druhá věc je, že tyto úchyty zachrání třeba přední blatník před prasknutím díky tomu, že se blatník rozpojí v tomto spoji. Ale dají se koupit nýty nové za rozumný peníz. Co mě ale vadí více je šířka předních a zadních blatníků, jsou zkrátka stavěny na úzká kola s malým rozchodem. Musel jsem předek rozšířit (použil jsem černou otěrovou lištu ze zedního nárazníku felicie) perfektně pasuje. Dá se koupit i origo. rozšíření, ale stojí ranec. Dokoupil jsem si ještě čelní štít a kolení difuzor od firmy Kimpex Flair, bylo to za hromadu peněz, ale je tu super věc. Někdo namítne, že to na 4kolku nepatří, ale kdo nezkusil neuvěří. Pocitově je o 10°C tepleji, hlavně v zimě. I v létě mě vadilo jak jsem musel být oblečený, abych neklepal kosu a při zastavení jsem se potil jak vrata od.. no jak to bylo ve filmu… Teď valím v létě jen v tričku a kraťasech (rukavice a páteřák mám ale i v létě). Žádnej čmelák ani vosa mě nenavštívily. V Rumusku byl těžký triálek a to jsem nechal štít doma. Jde lehce odmontovat, jen se rukou povolí dva šrouby a vysune se z kolejnice ven tedy asi 5 vteřin práce. Difuzor se vyloupne z předního rámu za 2 vteřiny.
Jak se na tom sedí ? No vadí mi řídítka mohly být vyšší jezdím rád ve stoje, (no rád musím mám v prd… záda a někdy při dlouhých přejezdech bolí). A kdyby byly o malinko širší (větší páka při motání se na místě) tak bych se taky nezlobil. Sedadlo normální, ale mohlo být měkčí. Vzadu se sedí podle toho jaký je osazen box. Když se osadí pořádný třeba takový co jsem dal já tak je to paráda. Mám Quadrax Elite De-luxe. Někdy se mnou vyrazí syn no a to sedím jen vzadu. Tak jsem za box utrácel trochu víc. Problém byl co s nohama, kvůli podsedáku na boxu se sedí o dost výš, madla z otočné židle vyřešily problém, kam si položit nohy. Vypadá to jako origo. Jde to i dokoupit ale cena je zbytečně vysoká.
Rada pro budoucí majitele bazarovky:
Nejdůležitější je kontrola velého TP a pak až 4kolky. Ve velkém TP nesmí být napsáno jako výrobce Suzuki ale musí tam být třeba Dressel GMBH – Suzuki , nebo Borille Borila .atp. Je-li tam pouze Suzuki tak to nekupovat je to tzv. šedý dovoz (šedý dovoz je všechno – pozn. redakce). Dále čtyřkolka nesmí mít ve velkém TP zapsáno tažné zařízení, na tuto 4kolku prostě nelze legálně dát tažný, i když tam je namontováno a je tam i elektrika . Je to zase podvod ! V COC listu není a kdo to tam dopsal je lump a má známého na úřadu, kupující pak bude mít problém. Toto vše je příčina toho, že v Čr není oficiální dovozce pro čtyřkolky Suzuki a vše se řeší dovozem legálních přestaveb pro EU z Německa a Itálie. Legální přestavba má mimo jiné dodělané další kontolky pro dálková světla a blinkry, přidanou brzdu, zadní dvě světla s Éčkem, klakson, trhačku, blinkry, spínač výstražných blinkrů. Samotná kontrola 4kolky hodně napoví vzhledem a obutím kol, jestli má hliníkové kryty podvozku a ramen, šnorchly, extrémní pneu atd.
Já osobně bych si nikdy nekoupil 4kolku se šnorchlama a s podrápanýmí hliníkovými kryty podvozku (hliníkové kryty podvozku není težké poškrábat i při relativně běžném užívání v terénu – pozn. redakce), popřípadě na brutálních velkých kolech do těžkého bahna, toto jsou indicie, které dokazují jak chudinka trpěla v extrému. Jedině snad za malinký peníz a čekat co odejde. Hlavně ty šnorchly to je děs, někdy jsou šnorchly odstraněny, ale po nich zbudou otvory v plastech takže pozor na to. KingQuad nemá nějakou vyhlášenou bolest , takže klasická kontola všeho, důležitá je jízda i na redukci, zpátečka, řazení musí lehce zapadat, při rozjezdu kontrolovat při zrychlování jestli je jízda stabilní bez cukání. Někdy může být vychozený (vydřený variátor v určitém místě) to se projeví nesouměrným rozjezdem. Poslouchat homokineťáky (křížky poloos) hlavně v plném rejdu a na asfaltu aby necvakaly. Překontrolovat prachovky poloos 8x. Pozor na naviják , celý vytáhnout zkontrolovat lano někdy je štíplé natržené navazované nebo hodně krátké ale i rezavé – důvod ke slevě. Kontrola množství oleje některé 4kolky papají olej. Hlavně vyzkoušet funkčnost 4×4 a předního zavření difu. Světla blinkry atd.. Podvozek vyzkoušet vůle v ramenech, těhlice, kostice (tyčky stabilizátoru) spojovačky řízení. Pozor tyčky řízení mají malou vůli již od nova , je to asi kvůli eliminaci vybrací nebo snad rázů od kol. Řemen variátoru by měl vydržet v klidu 15.000 km ale pozor pouze origo. Náhražky a to od kohokoliv nedoporučuji jsou to vyhozené peníze. Motor by měl v pohodě vydržet co mám zjištěno 30.000 km bez oprav, pak asi variátor a spojka odejde do kopru, možná i nějaké to ložisko, nebo gufero neudrží olej. Mazání ramen je důležitá věc alespoň 3x do roka rozebrat a promazat, Kdo bahní tak častěji. Dále mrknout na množství vody, jaký je chladič, jestli valí větrák. Kontrola vzduchového filtru, jestli není od oleje. Nejlepší je KN ten je na věky a nevadí mu vlhko nebo nasátí vody, když to člověk přežene s broděním. Filtr je v té bouli mezi nohama. Chtělo by to taky nakopnou nebo správně natáhnout 4kolku špagátem, jestli není třeba utržený. Kontrola destiček je okrkajovka, ale kdyby byly sjetý tak třeba vyškemráte selvu, to sámé platí i u sjetých pneumatik. Servisní knížka, se dá vyrobit v každém grafickém studiu a rázítko z brambory vyrobí taky všude, to bych jen prohlédl a nijak zvlášť neřešil, důležitý je aktuální stav. Co je ale zajímavější než serviska je výpočet průměrné rychlosti ta hodně napoví jak se se 4kolkou a hlavně kde jezdilo. Ujeté km děleno motohodiny. Např 6800 km : 162 mth = 42 km /hod. Komu vyjde do 20km /hod tak tato 4kolka trpěla někde v lese nebo se motala dvě hodiny denně někde v bahně. Čím větší číslo od 20 tím více jezdila než se někde hrabala. Komu výjde nad 40 tak je to pouze silniční záležitost, která nepoznala bláto a práci v lese. Štastnou ruku při výběru.
Plusy:
- Vysoká kvalita za relativně rozumné peníze. Bezporuchovost. Slušný výkon
- Dobrá spotřeba
- Vzhled, Image značky
- Slušná dostupnost náhradních dílů
- Malý pokles z ceny
- Přesné řazení
- Variátor
- Zvuk motoru
Minusy:
- Tvrdší podvozek
- Rázy do řídítek ( u modelů bez posilovače a bez tlumiče řízení )
- Nízká řídítka
- Tvrdé sedadlo
- Absence dlouhé verze
- Mohlo by to více svítit
- Slabší brzdy
- Absence maznic na ramenech
- Bez boxu nepohodlná jízda spolujezdce
Moje závady:
Ohnutá spojovačka řízení , přehlédl jsem obrovskou díru . Klackem narovnáno a po návratu z expedice koupena raději nová. V 10.000 výměna předních destiček. Špatná kostra od baterky , promazáno vyčištěno. Jinak nic, ani žárovka nepraskla!
Text: Leoš Machát
Foto: Leoš Machát
