Černá hora
Expedice po Černé Hoře byla jen zlomek velké akce po zemích Balkánu - (Černá Hora, Kosovo, Makedonie, Albánie). Po Černé Hoře jsme se pohybovali z 80 % po asfaltových komunikacích. Ale vůbec nám to nevadilo, protože ten hlavní terén a extrém nás čekal až v dalších zemích, a proto jsme tuto část cesty pojali jako pohodovou kochačku a přípravu na těžší část expedice.
Něco málo o této zemi:
Černá Hora, srbsky: Црна Гора, Crna Gora, anglicky: Montenegro, sousedí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Albánii a Kosovem. Má rozlohu 13 812 km² má pouze 663 000 obyvatel. Metropolí Černé Hory je Podgorica (173 000 obyvatel). Černá Hora je velmi hornatý stát, celé území náleží k Dinárským horám jejich vrcholky měří přes 2500 m.n.m. Leží v subtropickém podnebném pásu středomořského typu. Černá Hora byla prohlášena „ekologickým státem“. Zřízeno zde bylo pět národních parků: Lovćen (považovaný za prapůvodní Černou Horu), Biogradska Gora, Skadarské jezero, Durmitor a Prokletije. V Černé Hoře je úřední jazyk Černohorština je to směs Srbštiny a Chorvatštiny. Proto je domluva celkem slušná vzhledem k podobnosti prapůvodu ze Slovanského jazyka. Malinko problém byl se psaným textem. Používá se latinka i cyrilice , naštěstí pro nás ale cyrilice ( podobné azbuce ) dost ustupuje do pozadí a již je vidět jen v zapadlých vesničkách nebo na starých nápisech.
Důležitá telefonní čísla: policie – 92, hasiči – 93, záchranná služba – 94,
Konzulární Jednatelství CR v Podgorici: tel.: +382 (0) 69 33 88 00 (mobilní); Tel./fax.: +382 (0) 81 65 52 38 Klinički centar Podgorica – 412 412, 225 123, žlutí andělé – 987, 9807.
Hraniční přechody bezproblémové, kolony jen v sezóně a v blízkosti moře. Doklady všechny jako u nás, nutný je pas. Zelená karta jako všude jinde. Mezinárodní řidičák není třeba. Bezpečnost je slušná, nikdy nebyl problém. Místní řidiči jsou trochu temperamentnější, ale nic hrozného. Pozor na parkování, stojí se všude v odbočovacích pruzích v křižovatkách. Nepouští na přechodech. Více troubí, ale není to jak v Albánii. Hlavní cesty celkem slušné, okrsky katastrofa. Provoz u moře a v okolí Podgorice je provoz velmi vysoký. Dálnice žádná. Poplatky jen za tunel Sozina (42°10’51.328″N, 19°2’22.027″E ). Platí se pouze Eurem, místní měna neexistuje. Ceny jídlo, pití, benzin, nafta jako u nás. Hustota čerpacích stanic solidní, většinou nové moderní čerpačky s WiFi signálem. U moře je ale vše o dost dražší. V horách je zase levněji. Free WiFi skoro v každé hospodě. Pokrytí tel. signálu dobré v horách je to slabší. Místní police úplně v pohodě, 2x nás změřili za rychlost a vždy nás pustili.
Co zde navštívit ?
Tak samozřejmě hory ty jsou pro 4 kolku jak dělané, liduprázdné. Doporučuji ale vyrazit do hor nejdříve v půlce června. Dříve je zde ještě dost sněhu a Vaše cestování skončí někde v 1600 metrech. Největší jsou Dinárské hory, lyžařský Durmitor, Prokletie na hranici s Albánií, Komovi a u moře Lovčen. Národními parky se dá normálně projíždět po vymezených cestách jsou asfaltové ve vyšších patrech jen prašné. Doporučuji v NP Lovčen vyjížďku na Štirovník s krásným výhledem na okolní hory, moře a na záliv v Kotoru. ( 42°23’56.530″N, 18°49’9.177″E). Durmitor není pro 4kolky moc vhodný, nedostanete se do vyšších pater, dál je to pouze pro pěší a to ještě po dost nebezpečné cestě, bez jakéhokoliv jištění řetězy, lany, stupačkami nebo žebříky. Celkově jsou zde hory dost strmé skalnaté a pro 4kolku hůře přístupné. Doporučuji zakoupit kvalitní podrobné mapy pohoří ještě v ČR. V Černé Hoře byl problém, na benzinkách mají jen autoatlasy.
Pro návštěvu doporučuji kaňony. Nejjednodušší na shlédnutí je Kaňon Morača severně od Podgorice přímo na hlavní cestě podél řeky Morača, dále pak nejznámější kaňon Tara, který je nejdelší 82 km a nejvyšší z celé Evropy 1300metrů. Součástí tohoto kaňonu je i 80 jeskyní. Dále pak menší a špatně značený Kaňon Mrtvica. Ten je dlouhým přibližně 8 kilometrů od 400 do 1100 metrů. Jeho majestátnost násobí vysoké hory v bezprostřední blízkosti, především Medjedji 2139 metrů . Ale pozor zde pouze pěšky, ale i tak doporučuji. A pozor ,další Černohorský kaňon řeky Pivy byl zařazen mezi deset nejpůsobivějších kaňonů na světě.
V Černé Hoře je největší jezero Balkánu, Skadarské jezero je dlouhé asi 50 km a pro laika na první pohled vypadá jako moře. Voda je čistá na jížní straně liduprázdná, s plážemi a příjemným koupáním v teplé vodě. K jížním hornatým břehům je přístup jen úzkou nekonečnou asfaltkou bez aut, plnou zatáček , ale stojí to za to, jako výchozí bod je městečko Virpazar. My jsem se koupali v malé vesničce Muriči 42°11’27.518″N, 19°11’38.868″E. Další zajímavá jezera: Černé jezero v pohoří Durmitor, Pivské Jezro, a Plavské jezero u Kosovských hranic , u něj jsme nocovali. Města co opravdu stojí za to vidět je v první řadě Kotor se zajímavým příjezdem od NP Lovčen serpentinami s parádním výhledem z výšky 1200 m. nad městem a zálivem Bocou Kotorskou. Dále pak starověký Bar, Budva, Sveti Stefan, Mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše na Lovćenu. Hlavní město Podgorica mi nepřišla nijak zajímavá. Co ale navštite kousek od Podgorice je vodopád Niagara (42°22’42.001″N, 19°15’42.494″E ) na řece Cijevna. U města Nikšič je zajímavý klášter Ostrog zasazený do skalního masívu. Tento klášter je nejposvátnějším místem pro křesťany pravoslavného vyznání v Černé Hoře, a je nejuctívanějším míst v celém ortodoxním světě. Další z klášterů je přímo v kaňonu Morača ( Manastyr Morača ).
Určitě jsem na plno míst zapomněl, ale i tak je zde co navštívit a nevynechat tuto zemi při cestě do Albánie a dalších zemí, které se i díky našim stránkám stávají známějšími destinacemi pro expedice na čtyřkolkách.
Text: Leoš Machát
Foto: Leoš Machát
Vynikajúci motivačný článok pre štvorkolkárov. Ešte ak by sa dal niekde stiahnuť track s gps by to bolo vynikajúce.